Betlém - informace o městě

Betlém - informace o městě

Asi 8 kilometrů jižně od Jeruzaléma leží 30 tisícové město Betlém, které Tóra označuje jakožto město Davidovo, kde byl David korunován izraelským králem. V Novém zákoně je zase Betlém popisován jako místo, kde se narodil Ježíš Nazaretský. Dodnes v tomto izraelském městě na okraji Judské pouště sídlí jedna z nejstarších křesťanských komunit světa.

Betlém se nachází v centrální části Západního břehu Jordánu, tedy na území rozkládajícím se na západním (pravém) břehu řeky Jordán, které bylo do roku 1948 součástí britské mandátní Palestiny. Do roku 1967 patřila oblast Jordánsku, v tzv. Šestidenní válce však byla obsazena Izraelem a dodnes je jím okupována. Jde tedy o velmi neklidnou oblast, kde v minulosti docházelo k četným ozbrojeným střetům mezi Palestinci a Izraelci.

V roce 1995 se stal Betlém hlavním městem betlémského guvernorátu Palestinské samosprávy. Město dnes žije především z turistického ruchu a největší návaly návštěvníků zažívá během Vánoc. V tomto období totiž do Betléma přicházejí poutníci, aby osobně navštívili místo, kde se narodil Ježíš Nazaretský. Tím místem je bazilika Narození Páně, která je dominantní stavbou města a jednou z nejstarších křesťanských svatyní. Na místě Ježíšova narození ji založila údajně svatá Helena, která byla matkou římského císaře Konstantina Velikého. Jeskyně, kterou věřící uctívali jakožto místo Kristova narození, je poprvé zmiňována v roce 160 našeho letopočtu ve spisech Justina Mučedníka. Římský císař Konstantin nechal na popud své matky nad jeskyní roku 326 postavit kostel, který následně císař Justinián v roce 530 přestavěl.

Výzdoba kostela byla dílem křižáků, během nadvlády Osmanů však mnoho zdobných mramorových prvků zmizelo. Roku 1852 byl kostel vložen do společné péče tří církví - římskokatolické, arménské a pravoslavné. Řekové se tak dnes starají o jeskyni Narození páně, která je ústředním bodem svatostánku. Přesné místo Ježíšova narození označuje stříbrná hvězda na podlaze. Betlém je dnes významným poutním místem a baziliku Narození Páně každým rokem navštěvují tisíce věřících křesťanů. Město s návaly návštěvníků počítá a je na ně připraveno. Bylo zde vybudováno několik desítek hotelů a dalších ubytovacích kapacit. Místní obyvatelé nabízejí poutníkům řemeslné výrobky, mezi nimiž jsou náboženské předměty převážně z olivového dřeva a perleti. Turistický ruch je dnes zdrojem obživy většiny obyvatel Betléma.

Přestože je dnes Betlém převážně muslimským městem, sídlí v něm jedna z nejstarších křesťanských komunit. Vjezd do Betléma je neustále pod kontrolou izraelské armády a turisté přijíždějící do města se musí podvolit přísným bezpečnostním kontrolám. Kdo by se chtěl z Betléma vypravit do pár kilometrů vzdáleného Jeruzaléma, musí si vyřídit propustku. I přes napětí, které ve městě kvůli nevyřešeným izraelsko-palestinským sporům panuje, dokázal si Betlém udržet své kouzlo.

Kromě baziliky Narození Páně patří mezi nejvýznamnější památky města také kostel sv. Kateřiny z 80. let 20. století. Založili jej františkáni na místě původního augustiniánského kláštera z 12. století. Z kostela vedou schody do tří jeskyní, které v 1. století po Kristu sloužily jako křesťanská pohřebiště. Jde o jeskyně svatého Jeronýma, Neviňátek a svatého Josefa, které ukrývají hroby svatého Jeronýma a jeho následovnice, sv. Pavly. V centru města se rozkládá Náměstí jesliček, v jehož okolí stojí spousta dalších zajímavých památek, jako je kupříkladu Omarova mešita z roku 1860, nebo Mléčná jeskyně, do níž se Svatá rodina schovala během vraždění neviňátek. Panna Marie v jeskyni kojila Ježíše, přičemž jí na zem ukápla kapka mléka. Zem se rázem zbarvila na bílo a zůstala tak dodnes. Křesťané, ale i muslimové dnes věří, že seškrábaná zem z jeskyně má pozitivní vliv na plodnost a tvorbu mateřského mléka. Místní matky tak neváhají prášek přimíchávat dětem do mléka.

Další zajímavou stavbou je kaple sv. Josefa, která údajně stojí na místě, kde dříve stával dům, v němž Svatá rodina přebývala před svým útěkem do Egypta. Nedaleko kaple, na místě údajného zvěstování Ježíše Krista, dnes stojí kostel Pastýřů postavený roku 1953. Významným židovským svatým místem v Betlémě je Ráchelin hrob, který se nachází na severu města, u hranic Izraele a Palestiny. Jde o třetí nejsvětější místo judaismu a zároveň o symbol návratu židovského lidu do jeho domoviny. Hrob postavili křižáci, asi sto let byl v péči Osmanů a v roce 1860 připadl do rukou britskému Židovi, siru Mosesi Montefioremu (1784 –1885), který jej nechal nákladně opravit. Ráchel byla ženou Jákoba a matkou dvou z jeho dvanácti synů. Její hrobka je dnes přísně střežená, obehnaná ostnatým drátem a přístupná pouze ze strany Izraele.

(Ne)klidný Betlém

Snad každé malé dítě ví, kde se podle Bible narodil Ježíšek, ale ne každé také ví, kde se Betlém skutečně nachází. Vypravit se do Betléma znamená dojet až na okraj izraelské Judské pouště, do míst, která nepatří zrovna mezi nejklidnější. Betlém totiž leží v oblasti, kde dlouho docházelo k ozbrojeným střetům mezi Izraelci a Palestinci.

celý článek

 

Betlém - město s bohatou biblickou tradicí

Betlém je správním centrem jednoho z 16 správních obvodů, z kterých sestává Palestinská autonomní oblast na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy. Oblast Betléma zahrnuje 10 městských obcí, 58 vesnic a 3 uprchlické tábory. Celkem je to 575 km2, na kterých žije zhruba 140 tisíc obyvatel. V samotném městě Betlémě pak 25 tisíc obyvatel.

celý článek

 

Další články