Safed - mystické město v horách Izraele

Safed - mystické město v horách Izraele

Safed je nejvýše položeným městem v Izraeli a jedním ze čtyř svatých měst judaismu.  Rozvíjela se zde židovská mystika - kabala a vznikly tradice, které dodnes ovlivňují život praktikujících Židů.  Safed je klenotem, který je dobré vidět na vlastní oči - třeba s CK TILIA.

Safed, hebrejsky Tzfat, leží v severní části Izraele v horách Horní Galileje. Je rozložen na hoře Canaan v nadmořské výšce 800-1 000 m, čímž je nejvýše položeným městem v Izraeli.  Leží naproti hory Meron (1 208 m.n.m.) , která byla až do r. 1967 nejvyšší horou Izraele. Jak naznačuje hebrejské jméno Tzfat צפת , je to místo odkud je výhled.  Až do 4. století se oznamoval začátek nového měsíce židovského luno-solárního kalendáře signálními ohni, které se zapalovaly na vrcholech hor od Jeruzaléma po Babylonii. Safed byl jedním z těchto míst. Stará židovská legenda praví, že Šem a Ever, syn a vnuk praotce Noa, zřídili v Safedu ješivu (židovskou školu), kde studoval Jákob, otec dvanácti kmenů izraelských. 

Foto: Safed - ulička

Archeologické nálezy svědčí o prastarém osídlení, ale do popředí zájmu se Safed dostal až v době křižáckého panství ve Svaté zemi, kdy toto strategické místo sloužilo jako důležitý obranný bod. Mohutná pevnost byla nedobytná, ale když muslimský vojevůdce Saladin obléhal Safed v roce 1188, křižáci se vzdali a byl jim umožněn bezpečný odchod do jejich enklávy v Týru. V roce 1240 se rytíři vrátili a pevnost přebudovali tak, že se z ní stal největší křižácký hrad na Středním Východě. Mamelucký generál Bajbars, jehož vojska v roce 1266 marně obléhala Safed, už v sobě neměl nic z velkorysosti Saladina. Nabídl křižákům bezpečný odchod, vzdají-li se, ale pak nechal všechny až na dva muže povraždit.  Pro mamelucké sultány, egyptskou dynastii panovníků pocházející  z otroků, byl Safed důležitějším místem než Jeruzalém. Po záměrném zničení hradů a opevnění na pobřeží Středozemního moře, se Safed v horách stal  důležitým  bodem  mezi pobřežím a Damaškem, odkud ovládali oblast od jižního Libanonu až k údolí Jezreel. V 16. století tak byl Safed největším městem v zemi Izrael.

Největší sláva města však začala po roce 1492, kdy byla ze Španělska a o několik let později i z Portugalska vyhnána bohatá a kulturně vyspělá židovská komunita.  Masový exodus španělských a portugalských Židů směřoval tajnými cestami do zemí pod muslimskou nadvládou, které byly k jejich víře tolerantní. Turečtí sultáni, pod jejichž vládu se území dnešního Izraele dostalo po roce 1517, dobře pochopili ekonomický potenciál Židů a všemožně podporovali jejich usídlení na území své říše. Do Safedu v horách Galileje směřovali židovští učenci, praktikující židovskou mystiku - kabalu, a jejich následovníci, schopní židovští obchodníci, bankéři a řemeslníci. Vždyť právě nedaleko Safedu na hoře Meron byl ve 2. století n. l. pohřben Šimon bar Jochaj, kterému je tradicí připisováno autorství Zóharu - Knihy záře, základního díla kabalistické literatury.  Na vrcholu své slávy v polovině 16. století měl Safed 21 synagog a 18 ješiv. V té době se město zařadilo mezi svatá města judaismu. Prvním byl Hebron, kde jsou pohřbeni židovští praotcové Abrahám, Izák a Jákob a pramáti Sára, Rebeka a Lea. Druhým svatým městem byl Jeruzalém, město krále Davida, kde byl zbudován židovský Chrám. Třetím se pak stala Tiberiada, kde byl dokončen Jeruzalémský Talmud. Svatost Safedu se odvíjí od moudrých mužů, kteří zde vytvořili živou komunitu, která po osmdesát let vytvářela v Safedu mystickou filosofii, liturgii a zaváděla náboženské zvyky, které jsou součástí života Židů dodnes.

Foto: Ariho synagoga- schrána na Tóru

Působil zde Yosef Caro, učenec narozený roku 1488 v Toledu, autor poslední kodifikace židovského náboženského práva - Shulchan Aruch (Prostřený stůl), která je dosud v židovských komunitách závazná. V Safedu žil Moshe Cordovero, proslulý kabalista narozený roku 1522 v Cordobě, autor spisu Pardes Rimonim (Zahrada granátových jablek), který mu zajistil pověst mystického génia. Safed proslavil Moshe Alsheikh, který napsal sbírku kázání, Shlomo Alkabetz, autor písně L´cha Dodi, kterou se vítá šabat. A především Itzhak Luria řečený ARI (Adonejnu Rabi Itzak - náš pán rabi Itzak), který objevil nový systém kabalistického myšlení.

Co je to vlastně kabala? Je to hebrejské slovo pro přijmutí. Učí smrtelníky pochopit jejich vztah k věčnému a nekonečnému Stvořiteli. Kabala je ochutnání Boha, cesta duchovního života. Na počátku této cesty je Zákon a jen Zákon, žádný vůdce. Každému se dostane podle jeho hladu po Bohu. Dosáhnout tohoto mistrovství je však pro většinu Židů studujících Tóru vzácné. Většina z nich tohoto stupně nikdy nedosáhne. Kabalu nelze jen studovat, kabalu je nutno žít.

Foto: synagoga Abuhav

Safed je městem kabaly, městem od pradávna zkoušeným Bohem. Postihlo ho mnoho katastrof, především silných zemětřesení, které ho téměř srovnaly se zemí. Byl svědkem válečných událostí a etnických nepokojů. Židé zde žili pokojně vedle arabského obyvatelstva po mnoho století. Teprve arabské nepokoje ve dvacátých a třicátých letech 20. století , které byly odezvou na masový příliv židovských imigrantů do Palestiny, vyvolaly nepřátelství. V době bojů za nezávislost v roce 1948 Arabové ze Safedu odešli a dnes zde žije pouze židovské obyvatelstvo.

Safed má dnes jen asi 27 tisíc obyvatel. Žijí zde breslavští a lubavičtí chasidé, kteří jsou nepřehlédnutelní, ale je zde také velké množství obyvatel, kteří se přistěhovali z bývalých zemí Sovětského svazu a z Etiopie. Význam Safedu však neurčuje jeho velikost. Ještě před vznikem státu Izrael objevili Safed umělci, kteří se zde začali usazovat a vytvářet uměleckou kolonii podle francouzského vzoru. Vrcholu dosáhla v 60. a 70. letech minulého století. I dnes žijí ve městě malíři, kteří prodávají svá díla v galeriích lemujících hlavní ulici starého města. Safed se proslavil také jako místo, kde působí  mikrokaligrafisté, kteří ovládají prastaré blízkovýchodní umění vytvářet obrazy pomocí miniaturních, většinou náboženských textů.  Můžete si koupit obraz, který se dá také celý přečíst, pokud ovšem vládnete hebrejštinou. Každoročně v létě Safed po tři dny hostí desítky hudebních skupin hrajících hudbu klezmer, která je přímo vyjádřením safedské atmosféry.

Foto: Kniha Davidových žalmů - obraz Moshe Dadona - mikrokaligrafie

Zhruba před čtyřiceti lety objevili Safed také turisté. Kouzlo úzkých uliček dlážděných kameny, četné staré synagogy, chasidé s pejzy v černých kloboucích a kaftanech, ženy v šátcích a dlouhých šatech, hřbitov, kde jsou pohřbeni slavní kabalisté, obchůdky s judaiky, galerie s díly mikrokaligrafistů - to vše vytváří zvláštní atmosféru, velice vzdálenou ruchu moderní doby. A to vše podtrhuje všudypřítomná modrá barva, kterou jsou natřeny okenní rámy, dveře, mříže, modrá je i výzdoba synagog. Podle mínění kabalistů má modrá barva navozovat myšlenky na nebe. Vždyť i do modlitebního šálu je podle přikázání Tóry nutno vetkat modrou nit. Safed žije celá staletí v očekávání příchodu Mesiáše, zde se prý vznáší Boží přítomnost (Šechina) poté, co byl zničen chrám v Jeruzalémě. Stará čtvrť s množstvím synagog , starých domů, uměleckých ateliérů a škol vyučujících kabalu, mnohdy i na komerčním základě, není jen turistickou atrakcí. Je to živé místo, kde se uchovávají a rozvíjejí prastaré tradice.

Foto: Safed - ulice s uměleckými galeriemi

Safed je místo, které při návštěvě Izraele nelze vynechat. Můžete se do něj vypravit s CK TILIA.

- PR článek -

CK TILIA
Poštovská 4h, pasáž Alfa - galerie
602 00  Brno
Tel.: 542 218 499   

tilia@ck-tilia.cz
www.ck-tilia.cz
www.zajezdydoizraele.cz
www.dovolenanavode.cz

Článek byl zobrazen 15 904 krát.