Neklidný Hebron

Neklidný Hebron

Na Západním břehu Jordánu se rozkládá město Hebron, které je se svými 120 tisíci obyvateli jedním z nejhustěji osídlených měst Izraele. Město je pod palestinskou správou a jeho obyvatelstvo tvoří palestinští Arabové a židovští osadníci. Pro Židy je Hebron hned po Jeruzalémě druhým nejsvětějším městem na světě. 

Hebron leží uprostřed zvlněné pahorkatiny v nadmořské výšce 930 metrů, asi 40 kilometrů od Jeruzaléma. Město je významné nejen pro Židy, ale také pro muslimy a křesťany, kteří jej uctívají jako město Abramaha – otce všech věřících. Název Hebron, hebrejsky Chevron, pochází ze slova „chaver“, což znamená přítel. Pojmenování města se tak vztahuje k biblickému praotci Abrahamovi, který byl označován jako „přítel Boží“.

Jelikož je město rozděleno na dvě části – palestinskou a židovskou, panuje v něm nepříjemné politické napětí. Většina jeho území spadá pod palestinskou samosprávu, ale centrum mají pod kontrolou židovští usedlíci. Po městě se tak pohybuje velké množství izraelských vojáků, kteří se snaží v něm udržovat klid. Neshody mezi oběma stranami v Hebronu začaly na počátku 20. století. V roce 1929 došlo k tzv. Hebronskému pogromu, kdy místní Arabové povraždili členy zdejší staleté židovské obce. Zabito bylo na 133 převážně ortodoxních Židů a 400 dalších bylo zraněno. Přeživší Židé v obavách o svůj život město raději opustili. O dva roky později se však vrátili, ovšem jenom na krátkou dobu. Britská správa totiž v zájmu předejití dalším krvavým masakrům rozhodla o jejich vystěhování.

V pozadí této masové vraždy je možné najít spojitost s arabsko-židovským sporem o Jeruzalém. V protižidovském běsnění pokračovali Arabové i v jiných částech Svaté země, jako je Haifa, Jafa a Tel Aviv. Na tyto útoky již Židé reagovali a začali napadat mešity. Během první arabsko-izraelské války v letech 1948 – 1949 byl Hebron obsazen arabskou legií a následně se stal součástí Jordánska. V roce 1967 vypukla šestidenní válka, během níž centrum města obsadili ozbrojení židovští kolonisté, kteří se dožadovali navrácení majetku lidí, jež byli zabiti během pogromu v roce 1929. Od té doby bylo město pod izraelskou kontrolou a opět se do něj nastěhovala početná židovská komunita. V současnosti převzala správu nad Hebronem Palestina.

Čas od času napětí mezi Židy a Palestinci přeroste v násilí. Například v roce 1994 vpadl do muslimské svatyně radikální izraelský rabín Baruch Goldstein a postřílel 29 přítomných arabských věřících a 125 jich zranil. Pokud tedy plánujete výlet do Hebronu, je dobré se předem informovat o aktuální situaci a dění ve městě. Rozhodně se však turistům nedoporučuje půjčovat si auta, protože mají izraelskou poznávací značku. Bezpečnější je pro přepravu používat taxík.

Vzhledem k nepokojům a nedobré bezpečnostní situaci není Hebron turisty příliš vyhledáván, přitom má rozhodně co nabídnout. Město je totiž jedním z nejstarších na Blízkém východě. Židé, křesťané i muslimové věří, že právě v Hebronu pohřbil Abraham svou choť Sáru. Uložil ji v Makpelské jeskyni, kterou odkoupil od Efrona Chetejského (Genesis 23). Nakonec v této jeskyni našel věčný klid i on sám a jeho synové Izák a Jákob. Okolo roku 20 před Kristem nechal Herodes Veliký jeskyni uzavřít a vybudoval nad ní okázalou síň. Za byzantské nadvlády pak byla stavba přebudována na kostel. Poté, co v roce 638 porazili Arabové Byzantince, stala se z kostela mešita. Také křižáci se ji snažili přeměnit na křesťanskou svatyni a postavili velkou část objektu, který je zde k vidění dodnes. Nakonec ji však jako mešitu dokončil sultán Saladin.

Nejdříve byla budova otevřená všem lidem bez rozdílu vyznání, ve 13. století však mamlúcký sultán Bajbars do ní zakázal vstupovat nevěřícím. Od šestidenní války v roce 1967 sice mešita zůstala v rukou muslimů, ale byla rozdělena na dvě části tak, aby mohla být přístupná i Židům. Celý komplex se nazývá Hrobka patriarchů, arabsky Haram al-Chalíl, nebo také mešita Makpela. Součástí objektu je jak velká židovská synagoga s náhrobky Abrahama a Sáry, Jakuba a Ley, tak i menší muslimská mešita s náhrobky Izáka a Rebeky. Každá má ovšem vlastní vchod, a přestože jde o místo, které je po staletí udržováno v mimořádné úctě, je jakýmsi jablkem sváru mezi těmito národy.

K dalším zajímavým památkám patří 5 tisíc let starý Abrahamův dub nacházející se v lokalitě Mamre. Strom roste údajně v místě, kde podle tradice postavil Abraham svůj stan. Za návštěvu stojí také Archeologické muzeum vystavující předměty z kananejského až islámského období. Další zajímavosti jsou hroby Jišaje, otce krále Davida, Rút a Abnera. Město je také sídlem Hebronské univerzity a Palestinské technické univerzity. Centrem veškerého dění je zdejší tržiště, kde nakoupíte nejrůznější potraviny i rukodělné zboží. Věhlas Hebronu přineslo v minulosti umělecké sklářství, jehož tradice sahá až do středověku. V dnešní době uchovává tuto tradici pouze jeden jediný rod. Výrobky z barevného skla je možné koupit na středověkém arabském súku, který byl nedávno obnoven a získal dokonce mezinárodní uznání.

- jap -
Foto: palestineremembered.com

Předchozí články z Izraele:
Křižácké město Akko
Svatá země
Jeruzalém - Křížová cesta
Izrael

Článek byl zobrazen 10 159 krát.