Masada – pevnost Heroda Velikého

Masada – pevnost Heroda Velikého

Na východním okraji Judské pouště v Izraeli, se na vrcholku osamoceného skalního útesu v nadmořské výšce 440 metrů, rozkládá starověká pevnost Masada. Leží nedaleko Mrtvého moře a byla postavena judským králem Herodem Velikým někdy v 1. století před Kristem. Od roku 2001 je zapsaná na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Pevnost byla Herodem Velikým také opevněna a následně i rozšířena o dva luxusní palácové komplexy. Po smrti tohoto panovníka padla do rukou Římanů a během první židovské války v roce 66 se stala posledním místem odporu židovských povstalců proti Římanům.  Téměř tisícovka obránců ji dokázala hájit až do roku 73 po Kristu, kdy po více než dvouletém obléhání nakonec podlehla římskému nátlaku. Židovští vzbouřenci nazývaní zelóté tehdy neměli šanci se ubránit. Historik Josephus Flavius zdokumentoval, že římské legie obléhající Masadu tehdy čítaly celkem asi 10 tisíc mužů. Aby Židé nemohli uniknout, obehnali Římané pahorek prstencem osmi táborů, které byly mezi sebou propojeny valem. Pozůstatky těchto táborů jsou patrné dodnes. 

Aby si usnadnili útok, vybudovali Římané na svahu obrovskou rampu z hlíny a ihned po jejím dokončení vystavěli u hradeb útočnou věž. Z ní pak zahájili útok za pomoci beranidla. Vzbouřenci sice ještě stihli vztyčit vnitřní obrannou hradbu, ale tu se nakonec podařilo také prorazit a Masada nakonec padla. Židé, kteří byli uvnitř, se odmítli Římanům vzdát a raději spáchali hromadnou sebevraždu. Historik Joseph zaznamenal dokonce hrozné svědectví o tom, jak každý muž byl zodpovědný za zabití celé své rodiny. Izraelští vojáci dnes při slavnostním skládání přísahy na Masadě slibují, že „Masada už nesmí nikdy padnout“. 

Pevnost stojící na útesu byla vystavěna na plošině o rozměrech 600 x 300 metrů a v délce 1400 metrů byla obklopena čtyři metry tlustými hradbami. Součástí hradeb bylo několik věží a samotná pevnost byla plná cisteren vody a zásobáren potravin, paláců, kasáren a zbrojíren. V pouštní krajina, v níž byla pevnost vybudována, se nenachází žádný pramen. Pouze na jaře tudy tekly dvě malé říčky, které byly přehrazeny a jejich voda svedena do jímky vytesané ve skále o obsahu 40 000 metrů krychlových. V pevnosti tak bylo zadržováno obrovské množství vody a tak bylo možné v ní zřídit dokonce lázně a bazén. Kromě obyčejných pokojů pro vojáky se zde nacházely také prostorné pokoje vyzdobené nástěnnými malbami a mozaikami.

Doba, po kterou zelóté Masadu obývali, byla poměrně krátká, ale přesto za sebou tato radikální náboženská skupina zanechala stopy v podobě mnoha významných staveb. Zůstala zde například synagoga, která je nejstarší dochovanou synagogou v Izraeli. Pod její podlahu Židé ukryli hebrejské, aramejské a řecké svitky, které patří do souboru svitků od Mrtvého moře. Masada byla po dalších cca 40 let sídlem římské posádky a poté byla opuštěna. V období Byzance na vrcholku sídlili ještě křesťanští mniši, kteří však byli během expanze Arabů vyhnáni. Masada tak zůstala po dlouhá staletí v zapomnění. Informace o pevnosti jsou známé pouze z historických zápisků Josepha Flavia, žádný jiný židovský pramen o ní neexistuje.

Po několika staletích byla Masada znovuobjevena až v roce 1838, ale k odborným rozsáhlejším vykopávkám došlo až v letech 1963 – 1963. Práce probíhaly pod vedením předního izraelského archeologa Jigaela Jadina a za pomoci mnoha dobrovolníků z celého světa. Na vrcholek skalního útesu je dnes možné se nechat vyvézt lanovkou, která je v provozu denně od 8 do 16 hodin. Kdo se na to cítí, může jej zdolat pěšky po tzv. „Hadí stezce“, což zabere cca 45 až 60 minut, nebo římském náspu. 

Dnes je možné se na vrchol nechat vyvézt lanovkou, nebo k pevnosti vystoupat pěšky po „Hadí stezce“ či po římském náspu. 

- jap - 

Předchozí články z Izraele:
Léčivé vody Mrtvého moře
Nazaret - biblické město
Galilejské (Genezaretské) jezero
Chrámová hora
Zeď nářků - Jeruzalém 

Článek byl zobrazen 12 353 krát.