Jordán – řeka spásy

Jordán – řeka spásy

Jordán, největší, nejdelší a nejvodnatější řeka Izraele bývá pro turisty překvapením. Ovlivněni pasážemi z Bible a kdysi populární písní "Přejdi Jordán" očekávají návštěvníci impozantní veletok, ale setkají se s říčkou, jakých naším územím protékají stovky. Jordán není pojmem kvůli své velikosti, je to řeka posvěcená událostmi spásy, řeka, která nám prozrazuje mnoho o našich kulturních kořenech.

Zrození řeky

Jméno Jordán, hebrejsky Jarden, vychází ze slova "jarad" - sestupující. Je to 251 km dlouhá řeka, která sestupuje, a to velmi prudce. Od svých pramenů k ústí do Mrtvého moře klesne o 951 metrů. Jordán je také hraniční řekou, tvoří část hranice mezi Izraelem, Palestinskou autonomní oblastí a Jordánským hášimovským královstvím. Arabsky se řeka jmenuje Urdun a dala této zemi jméno (al-Mamlakah al-Urdunīyah al-Hāshimīyah).

Doporučujeme: ZÁJEZDY DO JORDÁNSKA A IZRAELE

Vodní toky, které se spojují a vytvářejí řeku Jordán, pramení v oblasti Hermonu, tří horských vrcholů v pohoří Antilibanon. Říčky Ayun a Snir (arabsky Hasbani) přitékají z Libanonu, řeka Dan (arabsky Leddan) vzniká z mnoha pramenů na místě biblického města Dan a řeka Hermon (arabsky Banias) pramení v jeskyni pod štíty Hermonu. Řeka Hermon teče po celý rok, v zimních měsících je její koryto přeplněno vodou. Mohutný tok má velkou sílu, takovou, že vymlel ve skalách hluboké kaňony. Velkou rychlostí teče do skromných zbytků bažinatého, v 50. letech minulého století vysušeného, jezera Chula, které je ještě několik metrů nad hladinou moře. Pak se tok Hermonu zklidní. Všude kolem toku leží v těsné blízkosti obdělávaná pole, oddělená od řeky jen pásem vysokých topolů, vrb nebo ostružin. Po 9 km se Hermon setkává s řekou Dan a ve výšce 80 m nad mořem, se z nich stává řeka Jordán. Jordán pokračuje na cestě do Galilejského jezera, které se již nachází v nejníže položeném údolí naší planety, hladina jezera dosahuje nadmořské výšky - 212,07 m.

Foto: jeden z pramenů řeky Jordánu v Baniasu pod Hermonem

Jordán na jižním konci z velkého jezera opět vytéká a pozvolna teče až ke svému konečnému cíli, k bezodtokému slanému jezeru, které nazýváme Mrtvým mořem. Na posledním úseku své cesty již teče řeka zvolna a klikatě, v krajině se zařezává hluboko do povrchu a vytváří meandry. Jižně od Jericha se vlévá do Mrtvého moře dvěma plochými bažinatými rameny.

Řeka spásy

Řeka Jordán má velký význam v judaismu a v křesťanství. Po dlouhé cestě z egyptského otroctví vstoupili Izraelité do Zaslíbené země přes řeku Jordán, kterou přešli suchou nohou. Zázrakem voda na několik hodin přestala téct. V okolí Jordánu působil starozákonní prorok Eliáš a jeho následovník Elíša. V Jordánu byl Janem Křtitelem pokřtěn Ježíš Nazaretský.

Rituální očista byla a je v judaismu náboženským příkazem. Ponoření s cílem očistit se od hříchů a připravit se na příchod Božího království bylo v době Janově (1. st.n.l.) jistou inovací, zřejmě pocházející od asketické židovské sekty Esénů, kterou známe díky objeveným rukopisům od Mrtvého moře. Očistná síla křtu se stala základním prvkem nového náboženství - křesťanství. Ač mají křestní rituály v denominacích křesťanských církví rozličné podoby, vždy připomínají symbolické ponoření do vod Jordánu.

Foto:betanie za Jordánem, zbytky křestanských kostelů z 5. století

Autentické místo Ježíšova křtu

Místo, kde došlo k Ježíšovu křtu leží s velkou pravděpodobností v dnešním Jordánsku, na východní straně řeky Jordánu v Betanii. Vykopávky, které tam započaly v posledním desetiletí 20. století, odhalily zbytky byzantských kostelů a křtitelnic a dosvědčily velký význam místa v raných křesťanských dobách. Celá oblast po obou březích řeky byla místem vypjatého náboženského života. V 5. a 6. století zde byly budovány četné kláštery, kostely a poustevny. Po celé další věky přicházeli v době svátku Zjevení Páně (6. ledna, dle juliánského kalendáře 19. ledna) křesťanští poutníci na pláň k Jerichu, kde tábořili a za svítání přijali očistný křest ve vodách Jordánu. Tato tradice byla přerušena až po vzniku Státu Izrael, kdy se nejprve celá oblast dostala pod správu Jordánska a po Šestidenní válce v r. 1967 se stala přísně střeženou vojenskou oblastí, zcela nepřístupnou civilistům. Teprve po podpisu mírové smlouvy mezi Izraelem a Jordánskem v r. 1994, se režim vstupu postupně zmírnil, a nejprve na jordánské straně, a posléze také na straně spravované Izraelem, byl umožněn přístup poutníků a turistů na svatá místa.

Jordánsko se velmi snaží přilákat cestovatele na svoje svatá místa spojená s biblickými událostmi. Vedle hory Nebo, odkud Mojžíš spatřil Zaslíbenou zemi, je právě Betanie za Jordánem cílem mnoha z nich. Místo zařadili do svého itineráře při cestách na Blízký Východ také papež Jan Pavel II., papež Benedikt XVI. a v roce 2014 rovněž papež František, čímž nepřímo potvrdili nárok Betanie za Jordánem na hodnověrnost sdělení evangelia. ("To se stalo v Betanii, na druhém břehu Jordánu, kde Jan křtil". Jan 1:28)

Foto: autentické křestní místo na Jordánu, Betanie na protějším břehu, fotografováno z Qasr al Jehúd

Jordánské království darovalo pozemky ležící kolem Betanie křesťanským církvím a postupně se na východním břehu řeky začaly objevovat nové stavby kostelů a klášterů, které do dálky září zlatem svých kupolí.

Na západní straně řeky Jordánu, na území spravovaném Izraelem, vyrostla betonová konkurence protějšího svatého místa. Řeka je v těchto místech tak úzká, že si lidé stojící na protějších stranách mohou povídat. Qasr al Jahúd (Židovský zámek) nabízí zastíněné prostory vhodné k bohoslužbám a skromné zázemí pro poutníky, kteří by se rozhodli pro nepříliš lákavé ponoření do kalných vod. Jordán je v tomto místě silně znečištěnou řekou, do které se dostává již jen zlomek vod, které tudy kdysi tekly. Vody horního toku řeky, stejně jako vody z Galilejského jezera, se používají pro zásobování domácností a pro zemědělské závlahy v Izraeli a v Jordánsku v takové míře, že se z Jordánu na dolním toku stala malá říčka. Místo kdysi běžných 1 300 milionů kubických metrů ročně, teče nyní v Jordánu ve stejném období pouze 30 milionů kubických metrů vody. Deficit narušuje ekosystém na dolním toku a také přispívá ke katastrofálnímu snižování hladiny Mrtvého moře o hrozivých 90 cm ročně.

Prosperující konkurence

V dobách, kdy bylo z bezpečnostních důvodů nemožné k Jordánu u Jericha vstoupit, hledali poutníci, kteří přijížděli do Izraele, náhradní místa severněji proti proudu řeky. Z iniciativy kibucu Kinneret, který od roku 1913 hospodaří na půdě kolem řeky Jordánu, bylo roku 1981 na jednom takovém místě, do té doby nebezpečném, s bahnitými a kluzkými břehy, vybudováno křestní místo pro poutníky. Bylo nazváno Jardenit a postupně vyrostlo do podoby moderního centra, kterým projde za rok přes půl milionů návštěvníků. Jardenit nenabízí jen dokonalý přístup k řece a potřebné zázemí pro poutníky, kteří zde praktikují křestní rituál, ale také čistou vodu, která vytéká z několik desítek metrů vzdáleného Galilejského jezera. V čiré vodě je možné spatřit obrovské sumce a hejna drobných rybek, které beze strachu zkoumají nohy návštěvníků, kteří se oddávají aspoň symbolické koupeli v Jordánu brouzdáním se u mělkého břehu. Po celý rok, bez ohledu na počasí a teplotu vody, zde lze spatřit skupiny křesťanů v bílém rouchu, kteří pod vedením svých duchovních pastýřů přijímají křest ve vodách svaté řeky úplným ponořením "až po kořínky vlasů".

Foto: Jardenit pod Galilejským jezerem

Návštěvníkům Jardenitu slouží rovněž překrásná prodejna suvenýrů ze Svaté země, stánek občerstvení a restaurace. V Jardenitu najdete také poměrně nedávno zbudovanou novou atrakci, Zeď nového života. Na zdi jsou umístěny keramické panely s textem Markova evangelia (1:9-11) v jazycích křesťanů, kteří místo navštívili.

Foto: křest ve vodách Jordánu v Jardenitu

K řece Jordánu se můžete vypravit s cestovní kanceláří TILIA, která zmíněná místa navštěvuje během zájezdů do Izraele a do Jordánska.

- PR článek -

Článek byl zobrazen 12 685 krát.