Jeruzalém - unikátní hradby

Jeruzalém - unikátní hradby

Hradby Jeruzaléma jsou nejen jedinečnou stavební památkou, vzácně zachovalým středověkým opevněním, ale především symbolem věčného města. Jeruzalém je více než město, je to metafora. Je to Svatost - svaté město tří velkých monoteistických náboženství.

Nejkrásnější pohled na Jeruzalém je z Olivové hory, nejlépe v ranních hodinách, kdy slunce na východní straně ozařuje celé nádherné panoráma Starého města (hebrejsky Ir Atika). Zlatá kupole Dómu na skále, mešita Al Aksa, dvě šedé kupole chrámu Božího hrobu, bílá věž luteránského chrámu Vykupitele a nedávno obnovená synagoga Hurva jsou na první pohled patrné dominanty obklopené spletí starobylých staveb tvořících ulice a celé čtvrti. Obrázek je zarámován impozantními hradbami z 16. století, které jsou samy o sobě zajímavou stavební památkou, která ve světě nemá obdoby. 

Foto: Jeruzalém z Olivové hory

Jeruzalém byl opevněným městem už v době, kdy se jmenoval Urusalimum a sídlil v něm kenaánský kmen Jebusitů. Král David někdy kolem roku 1004 př. n. l. pronikl se svými bojovníky vodním systémem do ohrazeného města, dobyl skalní pevnost Sion, město Urusalimum učinil svým sídlem a pojmenoval jej Město Davidovo (Ir David). Tento název se příliš neujal, z Urusalimum se stal Jerušalajim - česky Jeruzalém. Arabové ho nazývají prostě:  Al Kuds - Svatý.

Když Jeruzalém oblehli r. 701 př. n. l. Asyřané, král Chizkijáš dal narychlo vybudovat nové hradby. Shodou okolností Asyřané zdecimovaní epidemií neznámé nemoci Jeruzalém nedobyli a odtáhli. To Babyloňané r. 586 př. n. l. byli úspěšnější. Neodolaly jim ani hradby Jeruzaléma, město vyplenili, chrámový poklad odvezli do Babylonu a ještě si odvedli do zajetí celou elitu Judského království. Když se část Židů po dvou generacích mohla vrátit do své země a do Jeruzaléma, nalezli město v troskách. V biblické knize Nehemjáš nalezneme detailní popis, jak se znovu budovaly jeruzalémské hradby.

Foto: Jeruzalémské hradby a zazděná Zlatá brána

Jeruzalémské hradby byly budovány a následně ničeny. Po Nehemjášově obnově hradeb, která se uskutečnila kolem r. 445 př. n. l., vybudoval v letech 41-44 n. l. novou, tzv. Třetí hradbu král Agripa. V roce 70 n. l. byl v době židovského povstání proti Římanům zničen židovský chrám v Jeruzalémě a město se ocitlo v troskách. Po druhé židovské revoltě r. 135 naprosto zničený a opuštěný Jeruzalém Římané přebudovali na opevněné římské město, které se po určitou dobu jmenovalo Aelia Capitolina. Poté, co se křesťanství stalo oficiálním náboženstvím Východořímské říše, získal Jeruzalém, město spojené s životem a smrtí Ježíše Krista, nebývalý význam. Hradby města byly obnoveny v polovině 5. století za byzantské císařovny Eudokie. V  době Jeruzalémského království vytvořeného ve 12. století evropskými feudály a dobyvateli, hrály hradby Jeruzaléma důležitou úlohu. Ale ani mohutné hradby nepomohly křižákům Jeruzalém udržet, po porážce v bitvě u Rohů Hatínu v r. 1187 se museli z Jeruzaléma stáhnout a jejich království už tvořilo jen několik izolovaných enkláv uprostřed muslimy ovládaných území. Ve 13. století došlo k obnově opevnění  ajúbidským vládcem al-Malikem al-Muazzimem, ale ten později ze strachu, že se křižáci vrátí do města, dal příkaz ke zboření zbudovaných hradeb. V době, kdy oblast ovládli mamlúčtí sultáni z Egypta, byl Jeruzalém bezvýznamným, nedostatečně opevněným městem bez strategické hodnoty.

Foto: Damašská brána - hlavní městská brána

Hradby, které obdivujeme dodnes, nechal postavit turecký sultán Sulejmán Veliký. Jeruzalém a celá Palestina připadly Osmanské říši v r. 1517.  Když se Sulejmán ve svých 26 letech ujal vlády po svém otci Selimovi, rozhodl se zanedbaný Jeruzalém obnovit. Nechal postavit nová tržiště, dal opravit akvadukt a vodní cisterny. Jeruzalémské mešity a především Chrámová hora prošly důkladnou renovací. Avšak jeho největším dílem jsou jeruzalémské hradby, jedno z mála středověkých opevnění, které přetrvalo až do dnešních dnů. Sulejmán přikládal opevnění Jeruzaléma velký význam. Hradby symbolizovaly vítězství islámu ve třetím nejsvatějším muslimském městě, které předchozí mamlúcké dynastie přehlížely. A opevnění s mohutnou pevností a děly na hradbách bylo výrazem bezpečí. Jeruzalém ležel na okraji pouště a mohl se kdykoliv stát cílem loupeživých beduínů. Sulejmán se také obával útoku ze západu, ať už to mohl být útok pirátů nebo nová křížová výprava.

Výstavba hradeb započala v roce 1538 a trvala necelé čtyři roky. Sulejmánovy hradby sledovaly linii hradeb postavených za Al-Malika al-Muazzima o tři století dříve. Hradby a citadela byly budovány s promyšlenou vojenskou strategií. V hradbách je zabudováno 35 věží, některé z nich jsou dokončeny jen z vnější strany a uvnitř zůstaly nedokončené. V době, kdy Sulejmán nechal stavět jeruzalémské hradby, byly už používány palné zbraně a střelný prach a stavba už byla novému způsobu vedení boje přizpůsobena. Nejvíce opevněnými místy byly hlavní městská brána - Damašská brána na severní straně hradeb a Jaffská brána na západní straně. Také na jižní straně byla důležitá Sionská brána a na východní pak Lví brána. Ostatní brány byly pouze druhořadé, a proto skromné. Hlavní brány však byly vybaveny velkými dřevěnými vraty pobitými železem a na noc se zavíraly. Hradbu strážilo 64 janičárů, dělostřelecká jednotka o pěti vojácích, pomocná jednotka s dvanácti vojáky, kteří sloužili jako vrátní, a dva vojáci, kteří hlídali bránu pevnosti. Deset vojáků se staralo o proviant a administrativu a jeden voják sloužil jako žalářník. V čele posádky stáli velitel pevnosti a jeho zástupce. Navíc tu byl ještě tajemník, imám, muezín a sluha. Spolu s tesařem, pekařem a vojákem, který se staral o hradní příkop a dalším, který měl na starosti akvadukt, se staralo o jeruzalémské hradby v roce 1544 celkem 104 mužů.

Foto: Davidova věž - původně městská citadela s mešitou

Už na konci vlády Sulejmána Velikého došlo ke zhoršení disciplíny vojáků posádky, kteří se začali zabývat soukromými aktivitami, jako byl výběr daní a obchod. Bezpečnost už nebyla na prvním místě a obyvatelstvo Jeruzaléma začalo později stavět v blízkosti hradeb svoje příbytky a dokonce i zabírat některé z budov opevnění a věže. Na začátku 20. století hradby ještě stály, stále ještě chránily obyvatele Jeruzaléma, ale jejich sláva uvadla. Byly zanedbané, cimbuří zbořená a u jejich základů se kupily letité hromady odpadků. Když po čtyřech stoletích v prosinci r. 1917 skončila turecká nadvláda, měli Britové, kteří se ujali mandátu v Palestině, nelehký úkol. Jeruzalém byl v té době hladovým a žíznivým městem plným infekčních nemocí. Po několika týdnech první pomoci, kdy bylo nutné přivézt jídlo a cisterny s vodou, připadl prvnímu vojenskému britskému guvernérovi Siru Ronaldu Storrsovi úkol stejně důležitý: záchrana památek. Byla vydána nařízení, která přikazovala, že se budovy nesmějí bourat nebo přestavovat bez písemného povolení, na fasády se nesmí používat omítka nebo plech, pouze bílý jeruzalémský kámen, a na domech nesmějí být jiné tabule, než označení ulic. Údržba památek se stala nadlidským úkolem. Každá píď půdy v Jeruzalémě někomu patřila, byl to složitý spletenec majetkoprávních vztahů. Ať už muslimové, židé, četné křesťanské církve, náboženské nadace nebo spolky, každý z nich musel k opravám vydat souhlas.

Foto: Jeruzalém - pestrá směs obyvatel mnoha vyznání

Nejdůležitějším úkolem se stala oprava citadely a hradeb Jeruzaléma. Část hradeb se zřítila a citadela byla zavezena odpadky, které se zde kumulovaly celé věky. Prostor kolem hradeb byl obestavěn polorozpadlými stavbami. Na odklízecí práce byli najati uprchlíci z jordánského města Salt. Hradby opravili místní stavitelé a dělníci. Byly renovovány brány a opraveny stezky na vrcholech hradeb. Byly položeny základy budoucích parků pod hradbami. Po vzniku Státu Izrael v r. 1948 se Jeruzalém stal na dlouhých 19 let rozděleným městem. Východní Jeruzalém připadl Jordánsku a pozice na hradbách zaujali vojáci Arabské legie.  Pás zeleně kolem hradeb, tak pečlivě ošetřovaný Brity, se znovu proměnil ve smetiště a o údržbu hradeb nikdo nedbal. Po Šestidenní válce v r. 1967 Izrael dobyl Staré město a hradby se staly symbolem sjednoceného Jeruzaléma. V 70. letech minulého století byly hradby znovu pečlivě opraveny a jejich část byla zpřístupněna jako prohlídková trasa. Nedávno byla dokončena oprava Sionské brány a v současné době je pod lešením honosná Damašská brána.  Návštěvníci Jeruzaléma i jeho obyvatelé mohou obdivovat pozoruhodné stavební dílo, které je jedinečným svědkem bohaté historie. 

Zadívejme se na hradby Jeruzaléma a vzpomeňme si na verš Žalmu 122: „Vyprošujte Jeruzalému pokoj: /Kéž v klidu žijí ti, kdo tě milují! /Kéž je na tvých valech pokoj.“

Foto: Jaffská brána - v pozadí citadela

Do všech jeruzalémských zákoutí a do celého Izraele se můžete bez obav vypravit s CK TILIA, která je specialistou na tuto destinaci. Obdržíte nejen kvalitní služby, ale především vždy poutavý výklad. 

- PR článek -

CK TILIA
Poštovská 4h, pasáž Alfa - galerie
602 00  Brno
Tel.: 542 218 499   

tilia@ck-tilia.cz
www.ck-tilia.cz
www.zajezdydoizraele.cz
www.dovolenanavode.cz

Článek byl zobrazen 16 788 krát.