Můj účet

Zapomenuté heslo? | Nový účet

Vánoce v palestinském Betlémě

Betlém, město na Západním břehu Jordánu, je správním centrem jednoho ze 16 obvodů, z kterých sestává Palestinská autonomní oblast. Oblast Betléma zahrnuje 10 městských obcí, 58 vesnic a 3 uprchlické tábory. Celkem je to 575 km2, na kterých žije zhruba 140 tisíc obyvatel. V samotném městě Betlémě pak 30 tisíc obyvatel. Město je centrem palestinského cestovního ruchu a kultury. Sídlí zde jedna z nejstarších křesťanských komunit na světě. Betlém, rodiště Ježíše z Nazaretu, je pro celý křesťanský svět symbolem oslavy Vánoc.

První oslavy Vánoc

V prvních stoletích našeho letopočtu slavili křesťané jenom jediný svátek , a to Velikonoce, kdy vzpomínali na Ježíšovu smrt a slavné zmrtvýchvstání. Narození Ježíše, tedy Vánoce, začali slavit až počátkem 4. století. První historicky doložená oslava Kristova narození se konala v Římě 25. prosince roku 336. Není však známo, jakým způsobem první křesťané Vánoce slavili. Půlnoční mše je známa až od 5. století.

Podnět k oslavě Vánoc vzešel zřejmě z pohanského svátku boha Slunce. Tento svátek zavedl po celé Římské říši císař Aurelián r. 274 a určil, že se bude slavit v době zimního slunovratu. Po rozšíření křesťanství tak postupně došlo k splynutí obou svátků a význam se změnil. Jiní historikové zastávají názor, že den narození Krista si křesťanští teologové vypočítali podle informací v Lukášově evangeliu. Ježíš byl počat o šest měsíců později než Jan Křtitel, který se narodil o letním slunovratu, jeho narození tedy logicky připadlo na zimní slunovrat.

Chrám Zrození Páně v palestinském Betlémě
Foto: Chrám Zrození Páně v palestinském Betlémě © Dreamstime.com

V kterém roce se Ježíš narodil?

Dnes už víme, že to nebylo mezi rokem 1 před naším letopočtem a rokem 1 našeho letopočtu (rok nula neexistuje!) Ale uvědomme si, že udávat letopočet „před Kristem“ a „po Kristu“ bylo známo až několik století po životě Ježíše.

Současný systém datování, který říká, že 1. leden roku 1 po Kristu je týden po narození Ježíška, byl ustanoven až asi v roce 525 skytským mnichem Dionysiem , který chtěl napravit rozkol v církvi týkající se Velikonoc. Místo, aby použil tehdy zavedený systém Diokleciánův, počítající roky od vlády tohoto císaře z pozdního 3. století, Dionysius se rozhodl počítat letopočet od Ježíšova narození. Aby tak mohl učinit, musel využít dřívější římský kalendářní systém, který byl založen na vzniku Říma. Určil, že Ježíš se narodil 25. prosince roku 753 A.U.C. – Ab Urbe Condita.

Jak přišel Dionysius k 25. prosinci? V evangeliu Lukášově se praví: „Když Ježíš začínal své dílo, bylo mu asi 30 let.“ (Lu 2:23) . Také je tam uvedeno: „V patnáctém roce vlády císaře Tiberia, kdy Pontius Pilát spravoval Judsko...“ (Lu 3:1). Tiberiova vláda začínala kolem r. 767 AUC nebo 14 AD, takže se rok 754 AUC stal rokem 1 AD. Dionysiův systém se postupně zavedl, Karel Veliký jej učinil v 9. století univerzálním a kalendář, který používáme dnes využívá s několika úpravami provedenými papežem Řehořem (proto gregoriánský kalendář), Dionýsiova systému.
Ale Dionysius se přece jen přepočítal, Ježíš se narodil ještě za vlády krále Heroda, a ten zemřel roku 4 př. n. l. Žijeme proto v omylu, ale zvykli jsme si.

Jak nám Ježíškovo zrození líčí evangelia

Evangelista Matouš začíná podrobným popisem Josefova rodokmenu. Josef, muž z rodu Davidova, je zasnouben Marii, ale shledá, že Marie je těhotná. Chce ji potají propustit, aby ji ušetřil hanby, ale ve snu se mu zjeví anděl a sdělí mu skutečnou příčinu Mariina těhotenství. Josef si tedy bere Marii za manželku a děťátko se narodí v Betlémě. Do Betléma také putují Tři králové, východní mudrci, kteří jsou vedeni hvězdou. Lstivý král Herodes od nich vyzví, že se jdou poklonit právě narozenému králi Židů odvolávajíce se na slova Proroka: "A ty,Betléme efratský, ačkoliv jsi nejmenší mezi judskými rody, z tebe mi vzejde ten, jenž bude vládcem v Izraeli, jehož původ je odpradávna, ode dnů věčných. (Micheáš 5.1-2).

Mudrci se vracejí oklikou, protože prohlédli Herodovu lest. Ten pak nařídí vyvraždění všech chlapců do dvou let věku v Betlémě a okolí. Josef je však opět ve snu varován a prchá s rodinou do Egypta, odkud se vrací, až nebezpečí pomine a Herodes umírá.

Evangelista Lukáš začíná příběh zrození Ježíše v Nazaretu, kde se panně jménem Maria zjeví archanděl Gabriel, aby jí oznámil zrození syna, který bude synem Nejvyššího a jemuž dá Bůh trůn jeho otce Davida. Josef a těhotná Maria pak putují do judského Betléma na sčítání lidu. Tam Maria porodí svého prvorozeného syna a položí ho do jeslí, neboť se pro ně nenašlo místo pod střechou. Na polích u Betléma pasou stáda pastýři a těm se zjeví anděl Páně, aby jim zvěstoval velikou radost, která bude pro všechen lid, neboť se narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově, jak byl Betlém nazýván.

Náš obrázek Vánoc, naše betlémy jsou vlastně kompilací obou evangelií, i když autoři popisují narození děťátka dvěma odlišnými příběhy. (Dvě další evangelia, Markovo a Janovo začínají až křtem dospělého Ježíše).

Svatá rodina na útěku do Egypta. Mléčná jeskyně v Betlémě
Foto: Svatá rodina na útěku do Egypta. Mléčná jeskyně v Betlémě © CK Tilia

Místo zrození

První křesťané měli jeskyni, místo Ježíšova zrození , v úctě, ale v době římské nadvlády, která novému náboženství nepřála, nebylo možno vybudovat ani malou svatyni. Naopak, nad jeskyní se nacházel pohanský Adónisův háj. Teprve po roce 313 se poměry změnily a panující císař Konstantin postavil křesťanství na stejnou úroveň jako ostatní náboženské kulty ve své říši. Tehdy nastal zájem o místa spojená se životem a smrtí Ježíše Nazaretského. Konstantin vyslal v roce 326 do Palestiny svoji matku Helenu, která v doprovodu církevních hodnostářů a místních křesťanů identifikovala nejdůležitější místa ve Svaté zemi a nechala na nich postavit první kostely. Jedním z míst byla také jeskyně v Betlémě, v které se dle uchovávané tradice narodil Ježíš. Pohanské stavby byly strženy a nad jeskyní byla vybudována osmiboká impozantní bazilika. Kostel byl však zničen při povstání Samaritánů v roce 529. O několik let později císař Justinián stavbu obnovil v mnohem větším měřítku. Od té doby slouží kostel Zrození Páně nepřetržitě svému účelu . Nikdy již nebyl zničen, vypleněn ani uzavřen.

Betlémská hvězda, oltář v jeskyni Zrození Páně
Foto: Betlémská hvězda, oltář v jeskyni Zrození Páně © CK Tilia

Srdcem chrámu je malá jeskyně Zrození Páně, kde se Ježíšek narodil. Na místě zrození je oltář se čtrnácticípou stříbrnou hvězdou. Neboť "Všech pokolení od Abrahama do Davida bylo čtrnáct, od Davida po babylonské zajetí čtrnáct a od babylonského zajetí až po Krista čtrnáct." Mt 1:17. Uprostřed hvězdy je otvor, v kterém je možno spatřit kousek původní skály. Naproti oltáře Zrození se nachází kaple Jesliček. Jesle, do kterých Panna Maria uložila děťátko zavinuté do plének, jsou pokryté mramorovou deskou a nemůžeme proto vidět jejich původní tvar. Nebyly dřevěné, jak se můžete domnívat, ale kamenné, stejné jako používají arabští pastýři dodnes. Dřevo bylo tehdy v Palestině drahé a nedostupné.

Od roku 2013 prochází chrám Zrození Páně náročnou rekonstrukcí, ocitl se totiž na seznamu ohrožených památek UNESCO. Hlavní práce jako je výměna střechy, oken a oprava dveří, vnitřních omítek a mozaik, stejně jako důkladná asanace venkovních kamenných zdí byly již dokončeny, ale restaurátory z italské společnosti Piacenti Restoration Company čeká ještě hodně práce. Vše je také podmíněno získáním prostředků na náročné opravy. Doposud se vybralo 14 milionů USD z potřebných 17 milionů USD. Zhruba polovina nákladů byla zaplacena z prostředků palestinské samosprávy a zbytek darovali místní muslimští a křesťanští podnikatelé. Po celou dobu oprav však tato památka zůstává přístupná, i když bylo nutno několik let procházet pod lešením. Chrám Zrození Páně, jedno z nedůležitějších míst křesťanského světa, je pro Betlém alfou a omegou. Do něj proudí davy poutníků, turistů a místních návštěvníků, které jsou zdrojem příjmů pro většinu obyvatel města.

Dlouhé betlémské Vánoce

Vánoce v Betlémě začínají slavnostním rozsvícením vánočního stromu začátkem prosince. Obrovský umělý strom se staví už od konce listopadu a financuje ho jedna z nejbohatších betlémských rodin. Na tuto velkolepou událost se sjíždí velké množství návštěvníků, město doslova praská ve švech. Betlémem pochodují skauti, kteří hrají na dudy a bubny, přijíždějí církevní hodnostáři, politici a zahraniční hosté. Při slavnosti vystupují populární umělci a místní soubory.

V Betlémě žije asi 30 000 obyvatel, cca 30 % z nich jsou křesťané, kteří patří ke třem hlavním denominacím - k řecké pravoslavné církvi, k arménské pravoslavné církvi a k římskokatolické církvi. Ačkoliv tvoří dnes většinu Betléma muslimové sunnitského vyznání, jsou Vánoce a jejich slavnostní atmosféra svátkem pro všechny obyvatele.

Vlastní oslavy Vánoc začínají v Betlémě 24. prosince odpoledne, kdy ulicí Hvězdy přichází do katolického kostela svaté Kateřiny, který sousedí s chrámem Zrození Páně, jeruzalémský latinský patriarcha ve svém doprovodu, opět v patřičné slávě a za doprovodu skautských dětských hudebních souborů. V kostele pak probíhá vánoční mše, kterou mohou na televizních obrazovkách sledovat diváci na celém světě. Pro početné davy turistů a místní obyvatele jsou určeny obří obrazovky instalované na náměstí, na kterých mohou sledovat dění v kostele. Do kostela, i když poměrně velkého, se vejdou jen pozvaní významní hosté, např. prezident Palestinské autonomie, velvyslanci, osobnosti veřejného života. Po mši vezme patriarcha do náručí sošku malého Ježíška a nese ji do jeskyně Zrození. Tam je Ježíšek uložen až do konce vánočních svátků, které ale v Betlémě trvají déle, než jinde. 24. prosince začínají Vánoce pro římské katolíky, 6. ledna začínají Vánoce řecké pravoslavné církve a 18. ledna pak Vánoce arménské pravoslavné církve. Po celou dobu je město svátečně vyzdobeno a lidé se večer shromažďují pod rozsvíceným vánočním stromem na náměstí.

Soška Ježíška, uložená po celý rok v kostele sv. Kateřiny se na dobu Vánoc stěhuje do jeskyně Zrození
Foto: Soška Ježíška, uložená po celý rok v kostele sv. Kateřiny se na dobu Vánoc stěhuje do jeskyně Zrození
© CK Tilia

Betlémy v Betlémě

České slovo betlém znamená umělecké plastické zobrazení Ježíškova narození. Anglicky se toto zobrazení nazývá Nativity Scene, německy Weihnachtskrippe a prakticky každý jazyk má svoje vlastní pojmenování této důležité vánoční rekvizity.

A komu že za betlémy vděčíme? Víte, že první betlém postavil v italském Grecciu na Vánoce roku 1223 svatý František z Assisi? Bylo to poté, co se tento světec vrátil ze Svaté země, kam odešel s 5. křížovou výpravou. Betlémskou scénu připravil s živými herci a zvířaty. Brzy nato se tento zvyk začal šířit po celém křesťanském světě a betlémy , ať už dřevěné, papírové, keramické a jiné se staly neoddělitelnou součástí Vánoc.

Vánoční strom na betlémském náměstí Jesliček
Foto: Vánoční strom na betlémském náměstí Jesliček © CK Tilia

V Betlémě jsou betlémy důležitým prodejním artiklem. Betlémští řezbáři vyrábějí malé, větší a největší betlémy z olivového dřeva a záleží jenom na vašem vkusu a rozpočtu, který z nich si přivezete domů jako suvenýr.
Šťastné, veselé a požehnané Vánoce všem čtenářům Světadíly.cz

Autorka článku: Ludmila Tvrdoňová, CK TILIA

Článek byl zobrazen 11 706 krát.

Kontextová reklama

 
 

Náš tip

Termální ostrov ISCHIA 2019

CK OSVĚTA nabízí odpočinek na pláži, relaxaci v termálech, výlety i poznávací zájezdy. 8 a 10-denní pobyty v hotelech s polopenzí již od 3 790 Kč.

ZÁJEZDY ONLINE 2019

Široká nabídka FIRST MINUTE a LAST MINUTE ZÁJEZDŮ pro rok 2019 za mimořádné ceny. V nabídce také zájezdy německých CK.

UBYTOVÁNÍ ZA NEJLEPŠÍ CENY

UbytováníNejširší nabídka ubytování ve všech destinacích světa za bezkonkurenční ceny. Jednoduchá rezervace online.

 

Zájezdy do celého světa

Krásy Izraele, Palestiny, Jordánska

S poutavým výkladem české průvodkyně. Cestujte v dobré společnosti a s perfektním servisem. Již 25 let plníme sny cestovatelů. CK TILIA.

 
 

RSS v. 0.91, RSS v. 2, Atom . Copyright © svetadily.cz | Created by weto.cz webdesign.

Egypt | Turecko | Chorvatsko | Itálie | USA | Řecko | Rakousko