Golanské výšiny - oči Izraele

Golanské výšiny - oči Izraele

Geografické hranice skalnaté náhorní plošiny, která je součástí pohoří Antilibanon, lze stanovit snadno: západní hranicí je řeka Jordán, jižní hranicí řeka Jarmuk, od masívu Hermonu, který je samostatnou oblastí, je odděluje řeka Nahal Sa´ar. Podle politické definice jsou Golanské výšiny mezinárodně uznaným syrským územím, jehož převážnou část okupuje Izrael. Chcete-li porozumět tomuto citlivému tématu, je potřeba se s jejich historií seznámit. 

Pohnutá historie opěvované biblické země

Golanské výšiny byly osídleny odpradávna, našly se zde zbytky osídlení již z doby před 250 tisíci lety. Velkou záhadou je gigantická, lidskou rukou vytvořená stavba v Rogem Hiri /Rujm el-Hiri . Čtyři velké kamenné kruhy, největší z nich má průměr 156 metrů, obklopující kamennou mohylu, která skrývá obří dolmen, vyvolávají otázky. K čemu tento megalitický objekt starý zhruba pět tisíc let sloužil? Byla to astronomická observatoř, obří kalendář, pohřebiště či kultovní místo?  Veřejnosti je Rogem Hiri znám teprve od roku 1967, kdy zde byly po Šestidenní válce zahájeny první výzkumy.  Jedna z teorií archeologů udává, že se místo používalo jako pohřebiště, kde byla mrtvá těla předkládána dravým ptákům, později pak bylo používáno jako svatyně. (Biblical Archeology November/December 2011)

Foto: Golanské výšiny - zbytky židovské vesnice Katzrin

V biblických dobách byla tato země, známá jako Bášan, plná vod, lesů a zelených pastvin, na kterých se pásla stáda dobytka. V Bibli je jméno Golan zmíněno v souvislosti s městy království Izrael a Juda, ve kterých mohou lidé, kteří se provinili zabitím, žádat o azyl. Právě podle tohoto města ležícího na východní straně Jordánu, dostala později celá oblast svoje jméno. Dávné Izraelce vystřídali Asyřané, Babyloňané, Peršané, následovníci Alexandra Velikého, Římané i mocná Byzantská říše. Od 2. století zde žili Iturejci, obyvatelstvo aramejského původu, a do poloviny 7. století byly na Golanských výšinách ještě četné židovské vesnice. Po arabském dobytí území v roce 636 se bezpečnostní situace zhoršila, hrozily nájezdy beduínů a usedlé obyvatelstvo opouštělo svá sídla. Golanské výšiny byly pusté.  

Od 16. století se Golanské výšiny staly součástí Osmanské říše. V 17. a 18. století zde vznikaly první drúzské osady. V polovině 19. století bylo konstatováno, že ze 112 vesnic, které zde kdysi stály, je jich pouze 11 osídleno. Po roce 1878 následkem Rusko-turecké války nastal exodus muslimů, kteří prchali z Kavkazu před pronásledováním. Právě tito uprchlíci, ponejvíce Čerkesové, byli Turky usazováni na téměř pustých Golanských výšinách. Koncem 19. století docházelo také k pokusům vytvořit na Golanských výšinách židovské zemědělské osady. Ačkoliv židovští mecenáši zakoupili pro tento účel velké rozlohy půdy, turecká administrativa, která židovskému osídlování Golan nepřála, špatná bezpečnost a další těžkosti trvalé osídlení znemožnily.

Foto: Golanské výšiny s Galilejským jezerem v popředí

Po I. světové válce si Blízký Východ rozdělily evropské mocnosti. V roce 1923 byly ustanoveny hranice mezi Brity kontrolovanou Palestinou a Francouzi kontrolovanou Sýrií.  Když francouzský mandát v roce 1946 zanikl, stala se oblast Golanských výšin součástí Syrské arabské republiky. Po Arabsko-izraelské válce v roce 1948 se Golanské výšiny staly částečně demilitarizovanou zónou, ale příměří bylo porušováno oběma stranami.  Roku 1950 Syřané ovládli východní břeh Galilejského jezera a z pozic na náhorní plošině ostřelovali židovské osady, které vznikly v demilitarizované zóně. Izraelci odpovídali vojenskou silou.  V roce 1967 v červnové Šestidenní válce dobyli Izraelci celé Golanské výšiny a svahy hory Hermon. Tisíce obyvatel uprchly nebo byly vyhnány. Brzy po Šestidenní válce začala na dobytém území vznikat izraelská osídlení. O Golanské výšiny musel Izrael bojovat ještě jednou v roce 1973, když ve Válce Jom Kippur syrská armáda zabrala jižní část území a zastavila se pět minut od řeky Jordánu. Dnes Izrael kontroluje 1 158 km2, což je asi 65 % rozlohy Golanských výšin, zbytek demilitarizované zóny vrátil Sýrii.

Foto: Realita na Golanských výšinách - zbytky minových polí

Strategická hodnota Golanských výšin je nevyčíslitelná. Více než třetina pitné vody v Izraeli pochází z Golanských výšin. Bezpečnostní pásmo vytvořené obsazením území chrání dostatečně největší zásobárnu pitné vody v Izraeli, Galilejské jezero. Na Golanských výšinách jsou rozmístěny radarové stanice včasného varování a vojenské posádky. Přesto však v Izraeli čas od času uslyšíte, že je Izrael ochoten území vrátit výměnou za kvalitní mírovou smlouvu se Sýrií. Severní hranice státu je zranitelná, obyvatelstvo severního Izraele bylo v minulosti sužováno ostřelováním šíitských milicí Hezbollah z Libanonu, podporovaných Íránem a Sýrií.  Naposledy se zde bojovalo před necelými šesti lety.

Úrodné sopečné pohoří

Před miliony let se vytvořila Velká příkopová propadlina, hluboká vráska v zemské kůře táhnoucí se od pohoří Taurus až po Velká africká jezera. Vyvřelá láva ztuhla v čedič a zformovala dnešní podobu Golanských výšin. Golanské výšiny jsou jako muzeum vulkánů, ve kterém jsou vidět všechny sopečné jevy: lávové koule, kužely, krátery… Poslední sopka zde byla činná ještě před necelými 6 tisíci lety.

Až do 19. století byly Golanské výšiny zalesněné, ale nově usazení Čerkesové začali lesy kácet. Zbytek stromů pak padl v době I. světové války, kdy Turci zoufale potřebovali palivo pro svoje parní vlaky zásobující frontu. Dnes je 1/9 Golanských výšin spravovaná Izraelem přírodní rezervací. Tak jako v biblickém Bášanu je území plné krav, které spásají svěží zelenou vegetaci. Mnohdy se stáda ještě pasou na minových polích, protože celá strategická oblast byla do roku 1967 zaminována. Půda sopečného pohoří, zvláštní klimatické podmínky a dostatek srážek však také činí z Golanských výšin unikátní vinařskou oblast. Izraelská vína z Golan dobývají trhy a srdce znalců. Stejně tak je náhorní plošina vynikající oblastí pro pěstování ovoce, především jablek a třešní. 

Foto: Výhled na zasněžený vrchol Hermonu

Kdo jsou drúzové? 

Na Golanských výšinách spravovaných Izraelem je celkem 36 osad, z toho 32 židovských, ve kterých žije celkem 16 500 obyvatel, a 4 drúzské se 17 000 obyvateli.  Drúzové jsou arabsky hovořícími příslušníky zvláštní náboženské skupiny, která se v 11. století odštěpila od islámu. Učení je ovlivněno gnosticismem a řeckou filosofií. Zakladatelem víry byl perský mystik Hamza ibn Ali ibn Ahmad. Islámští učenci nepovažují drúzy za muslimy, ale drúzové sami se považují za islámskou reformovanou sektu. Sami si říkají muwahhidun - unitáři a svému náboženství tawhíd - ryzí monoteismus. Původ jména drúzové je ve jméně jednoho z prvních učitelů víry ad-Darázího. Drúzové vyznávají vysoké morální hodnoty a vždy jsou loajální k zemi, ve které se narodili. Z toho důvodu jen malé procento drúzů na Golanských výšinách přijalo izraelské občanství a zachovávají věrnost Sýrii. Izraelští drúzové, kteří žijí v Galileji, převážně v pohoří Karmel, jsou zase věrnými občany Státu Izrael, mnoho z nich slouží ve vysokých hodnostech v izraelské armádě a na vysokých postech ve státní správě.

Foto: Drúzský pastevec

Katzrin - hlavní město Golan

V roce 1981 vydal Izrael zákon o Golanských výšinách (zamítnutý rozhodnutím Rady bezpečnosti číslo 497), který učinil z osídlení Golanských výšin prioritní záležitost. Správní středisko Katzrin bylo naplánováno jako městské centrum zajišťující služby okolním vesnicím a vojenským základnám. Dnes má Katzrin 7 500 obyvatel, více než 30 % z nich jsou imigranti ze zemí bývalého Sovětského svazu. Ve městě jsou předškolní zařízení, základní škola a státní náboženská škola, střední škola pro tisíc studentů a Ohelo College - akademická instituce pro vzdělávání učitelů. Ve Katzrinu je také rozvinutý průmysl. Vznikl zde proslulý vinařský závod Golan Winery, stáčírna minerálních vod Eden, závod na zpracování olivového oleje, mlékárenský závod, závod na výrobu plastů, vyrábí se zde přístroje pro noční vidění a dokonce se v místním pivovaru vaří skvělé pivo.

Turistika na Golanských výšinách

Golanské výšiny přitahují turisty, ať už Izraelce nebo zahraniční návštěvníky, kteří přijíždějí za poznáním přírody a historie. Nejznámějším místem je Národní park Gamla, který připomíná tragickou dobu židovského povstání proti Římanům, během kterého zahynulo v roce 67 n. l. všechno obyvatelstvo židovského města Gamla. Svou malebností láká Národní park Baniyas, kdysi Caesarea Filipova, rozkládající se u pramenů řek, které se o několik kilometrů dále proměňují v řeku spásy Jordán, nebo mohutný středověký arabský hrad Nimrod, který střežil cestu od Středozemního moře do Damašku. Úchvatné jsou přírodní scenérie a výhledy na mohutný masív Hermonu, který dosahuje na izraelské straně úctyhodných 2 224 m. Za zmínku stojí také tradiční drúzská pohostinnost, ochutnat místní speciality v jedné z drúzských restaurací patří k zážitku, na který se dlouho vzpomíná. 

Foto: Golanské výšiny - národní park Gamla

Na Golanské výšiny Vás zve CK TILIA, která toto kouzelné místo pravidelně zařazuje do programu svých poznávacích zájezdů po Izraeli. 

- PR článek - 

CK TILIA  
Poštovská 4h, pasáž Alfa - galerie 
602 00  Brno-město
Tel.: 542 218 499

tilia@ck-tilia.cz 
www.ck-tilia.cz 
www.zajezdydoizraele.cz 
www.dovolenanavode.cz

Článek byl zobrazen 18 831 krát.