Chrám Božího hrobu v Jeruzalému

Chrám Božího hrobu v Jeruzalému

Nejvýznamnější křesťanskou památkou na světě je bezpochyby jeruzalémský Chrám Božího hrobu, který byl vystavěn na místě předpokládaného ukřižování, pohřbu a následného zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Nachází se uvnitř hradeb starého města Jeruzaléma na místě, které většina křesťanů uctívá jako Golgotu neboli horu Kalvárii.

První bazilika byla v těchto místech postavena římským císařem Konstantinem v letech 326 až 335. Stalo se tak na popud jeho matky Heleny, která zde údajně objevila Ježíšův hrob a jeho kříž. Bazilika však byla v roce 1009 poškozena fátimovským chalífou al-Hakímem. Z původního kostela se tak zachovala pouze vnitřní rotunda zvaná Anastasis (Zmrtvýchvstání). Následně baziliku ve 40. letech 11. století v menším měřítku přestavěl byzantský císař Konstantin IX. Monomachos. Mezi lety 1114 až 1170 byl však chrám opět rozšířen zásluhou křižáků. 

Foto: Chrám Božího hrobu v Jeruzalému

Po roce 1187, kdy byl Jeruzalém dobyt sultánem Saladinem, byla správa baziliky svěřena několika křesťanským církvím, což nedělalo dobrotu. Složitá situace pak nastala i během tureckého panství po roce 1517. Tehdy docházelo k mnoha sporům souvisejících se správou chrámu. Turecký sultán nakonec roku 1757 vyhlásil pravidlo„Status quo“, podle něhož se řídí vlastnictví a práva jednotlivých církví uvnitř Chrámu Božího hrobu. Péče o chrám je rozdělena mezi Armény, Řeky, kopty, římské katolíky, Etiopany a Syřany. Některé části řídí společně, jiné odděleně. Neutrální postavou je muslimský klíčník, který každý den chrám odemyká. Velké škody na stavbě napáchal katastrofální požár v roce 1808 a také zemětřesení v roce 1927. Chrám Božího hrobu poté prošel rozsáhlou rekonstrukcí.

Chrám Božího hrobu (Church of the Holy Sepulchre) je tedy již od 4. století významným poutním místem pro řadu křesťanských církví. Nenechá si jej však ujít žádný návštěvník Jeruzaléma, dokonce ani ten, který není nábožensky založen. Nejrůznější rekonstrukce a přístavby, kterými kostel v minulých staletích prošel, způsobily, že je dnes stavbou poměrně náročnou na prohlídku. Chrám je rozčleněn na kaple a prostory vyhrazené šesti různým církvím, v interiéru vládne šero a přímo u Kristova hrobu, který je bezesporu tím nejposvátnějším místem, se často vytvářejí dlouhé fronty. Každý návštěvník dnes může uvnitř svatyně strávit nanejvýš několik minut. Přesto sem mnohé žene už jen samotná představa, že stojí na nejposvátnější křesťanské půdě. To věřící naplňuje úctou.

Foto: Chrám Božího hrobu v Jeruzalému

Schodiště situované napravo od hlavního vchodu do chrámu vede na Golgotu, což v hebrejštině znamená „místo lebky“. Do latiny byl název přeložen jako „calvariae locus“, tedy Kalvárie. Prostor se dělí na dvě kaple – řeckou a římskokatolickou. Řecká pravoslavná kaple se nachází vlevo a byla vystavěna kolem skalního výchozu, na němž byl podle legendy vztyčen Kristův kříž. Pozůstatky Golgotské skály je možné si dnes prohlédnout přes ochranné sklo. Jedná se o dvanácté zastavení křížové cesty. Vpravo je římskokatolická kaple s desátým a jedenáctým zastavením. Její součástí je oltář ze stříbra a bronzu, který sem daroval v roce 1588 Ferdinand I. Medicejský. Mozaiky z roku 1937 obklopují medailon Nanebevstoupení. Okno vede do kaple Franků. Mezi oltáři stojí oltář Stabat mater připomínající Mariin žal, když stála u paty kříže. Oltář je třináctým zastavením.

Na Golgotské skále se nad řeckou kaplí nachází Adamova kaple, která ve středověku nahradila stejnojmennou kapli, jež byla součástí Konstantinovy baziliky ze 4. století. Po Adamovi obdržela kaple jméno proto, že Kristus byl údajně ukřižován na místě, kde byla zakopána Adamova lebka. 

Nejvzácnější částí Chrámu Božího hrobu je právě Kristův hrob, nad nímž byla po požáru v roce 1808 vybudována svatyně. Není to ovšem první svatyně, která se zde nachází. V minulosti zde stávala celá řada svatyní, přičemž ta nejstarší pocházela ze 4. století. Dnešní svatyně je opět tvořena dvěma kaplemi. Vnější Andělská kaple se pyšní nízkým pilastrem, do něhož byl zabudován kousek kamene, který údajně odvalili ze vstupu do Kristova hrobu andělé. Nyní slouží jako oltář řecké pravoslavné církve. Spodními dveřmi je možné se dostat do malé vnitřní kaple Božího hrobu se čtrnáctým zastavením křížové cesty. 

V místě, kde je položena mramorová deska, je údajně uloženo Ježíšovo tělo. Samotná deska sem byla umístěna v roce 1555 a úmyslně rozbita, aby vystrašila osmanské nájezdníky. Za svatyní se nachází Koptská kaple, v níž je k vidění kousek vyleštěného kamene, který je údajně původním úlomkem ze samotného hrobu. Dalším významným místem je Kámen pomazání, tedy místo, kde mrtvý Kristus dostal poslední pomazání a byl zabalen do plátna. Kámen, který je zde dnes k vidění, pochází z roku 1810.

Ve stylu římské antiky byla vystavěna rotunda, která obklopuje Kristův hrob. Vnější zadní stěna je pozůstatkem původního kostela ze 4. století. Po požáru, který postihl chrám roku 1808, musela být kopule z 11. století nahrazena jinou a vznikl tak dvoupatrový ochoz. Do zadní stěny je zakomponována tzv. Syrská kaple s židovskými skalními hroby pocházejícími z období od roku 100 před Kristem po rok 100 po Kristu. Skalní hroby jsou důkazem toho, kam až byl svah odstraněn při výstavbě prvního kostela.

Další částí Chrámu Božího hrobu je kaple sv. Heleny, v níž jsou na zdech k vidění rytiny znázorňující kříže. Jejich autory jsou pravděpodobně poutníci. Kapli nechali vystavět křižáci, kteří na ni použili staré byzantské sloupy. Boční zdi jsou tak ve skutečnosti pozůstatky baziliky ze 4. století. Po schodech se můžete dostat do kaple Nalezení sv. Kříže, což je bývalá nádrž, v níž svatá Helena údajně našla pravý Kristův kříž. Socha světice, která je zde dnes k vidění, byla vytvořena v 19. století. 

Během prohlídky chrámu můžete zavítat také do prostého etiopského kláštera, jehož součástí je i Etiopská kaple. Klášter zaujímá řadu malých budov na střeše kaple sv. Heleny. Etiopané se sem pravděpodobně uchýlili v 17. století, kdy ztratili právo na kaple v hlavním kostele, protože neměli na zaplacení daní. Skupinu těchto malých staveb na střeše kaple sv. Heleny dnes obývá společenství etiopských mnichů. 

- jap - 

Další články z Izraele:  
Masada – pevnost Heroda Velikého
Léčivé vody Mrtvého moře
Betlém - město s bohatou biblickou tradicí
Golanské výšiny - oči Izraele
Nazaret - biblické město  

Článek byl zobrazen 32 850 krát.